27.09.2020 - nadstavba Superligy žáků - Tempo Praha
NÁŠ TEAM SNŮ…
Byli jsme ( já a moje drahá polovička) od trenérů nečekaně požádáni o napsání pár řádku a defakto i takové shrnutí letošní sezony pohledem rodiče a fanouška, kteří odjezdili s žáky celou sezonu. Nejsem si jistý jestli to byla dobrá volba, ale zde alespoň tedy můj-náš pohled na neděli, tak nějak letošní sezonu a možná i tak nějak všeobecně :) Tato neděle byla v pár ohledech poslední. Jednak šlo o poslední turnaj žáků této sezony ( což jsme věděli až později odpoledne ) a jednak o poslední Mátův turnaj za žáky (následující sezona již bude za kadety - doufám :) tak jsem se těšil o to víc.
Po organizačních změnách času a místa konání turnaje, které zapříčinilo náladové, zamračené a upršené počasí, padl konečný verdikt na neděli. Odjezd z notoricky známého místa šneků v plus minus klasický čas tentokrát za chladného rána. Cesta klasická, místy zkušební dráha pro traktory, ale naštěstí s provozem na pohodu. Místem nedělního turnaje bylo tentokrát Pražské Tempo. Přiznám se že za těch pár let cestování jsem tu poprvé. Obrovský areál o třech hřištích. Tak nějak jsem si na to už v Praze zvykl :) Clubhouse mají ovšem super. Hezky s krbem a točenou zmrzlinou.
I když bylo v letošní sestavě pár kluků co to už nějaký ten pátek hrají, tak i několik co teprve začínají. Proto cíl letošní sezony byl hlavně si dobře zahrát a posbírat co nejvíce zkušeností. S tímto jsme i nastoupili do prvního zápasu s Painbusters. Team z druhé divize, který nás vlivem meteorologických událostí svedl dohromady ( stejně jako s Tempem). I tentokrát jsem si vzpomenul na větu Bohušovi babičky "...a co to žere?", protože mi přijde ať jedeme kamkoliv, jsou naši kluci tak o půlku menší. Kluci z Mostu hráli moc pěkně, stejně tak jako naši. Pálili, pěkné akce a tak. U nás to jen chce ještě posbírat nějaké ty zkušenosti. Herní převaha soupeřů tam zatím ještě je. Softball je týmová hra. Musí správně fungovat všechny posty, aby byla možnost zahrát každá herní situace. Ale jak se říká, všechno bude. Chce to jen ještě čas a hrát a trénovat. Naše fanouškovská lavička, čítající rovné tři kusy dělala co mohla. Fandilo se ze všech sil. Kluci musí vidět že v tom nejsou sami. Na oplátku nám předvedli spoustu vtipných scének na hřišti. Pobavil nás třeba Máňa, kterému osobně říkám tryskomyš (samozřejmě v dobrém:) Když je na metě, máme strach, ať nepředběhne běžce před sebou :) Nebo i přehazovaná kluky hodně baví a rádi nám ji předvádí :) Prďolů i v ostatních týmech je hodně. A to je dobře. Jak Joudrs, tak i Tempo mají spoustu „malých velkých“ hráčů, o kterých možná ještě uslyšíme. Líbí se mi, že i kluci z různých týmu si fandí navzájem a jsou spolu kamarádi. Tak to má být. Zdravá rivalita jen na hřišti. Když to shrnu, bylo příjemné a velmi pozitivní vidět, že tým byl turnaj od turnaje lepší a lepší. Krůček po krůčku. Nelze hodnotit podle výsledných skóre, které byly někdy nelítostné, ale podle toho jak kluci hráli. A to nás moc těší.
Jedna věc mě ale vždy a myslím že i za kluky zamrzí. A to pohled na prázdné lavičky při zápasech. Chápu že z časových a organizačních důvodů není vždy jednoduché jet i přes celou republiku, ale že si mnohdy ani při domácích zápasech rodiče nenajdou čas se přijít na své dítko podívat a podpořit jej mi přijde smutné a prostě nechápu. Myslím, že není nic víc než to, že vidí že jim fandíme, že je zajímáme. Přijde mi to někdy takové odkladiště dětí pro volný víkend. Možná i to je jeden z faktorů, které "drží" naše ratolesti v softu. Mít možnost "ukázat se".
Pár postřehů nasbíraných z cest…
• V tělocvičnách na žíněnce vzpomínám na své mladší období, ale zároveň zjišťuju, že to už teda není to co to bývalo. Proces vstávání trvá podstatně déle. Ale stejně to má své kouzlo.
• Po tunách snězených párků v rohlíku si snad i můžu otevřít svůj stánek, protože už vím jak na to.
• Chtělo by to najít účinné rozpouštědlo na ten sekunďák, co drží klukům na rukách ty telefony. Nechce se potvora pustit.
• Možná by nebylo také od věci přijít na to, jak dostat vzduch z auta na hřiště. Jinak si totiž nedovedu představit, čím jiným by to asi mohlo být, že v autě nejakčnější týmy ČR pak na hřišti málem umírají :D Určitě to musí být tím vzduchem.
• Na cestách z turnajů jsme prodali kočičí kebab snad celé republice, zavolali všem známým, mnohdy i neznámým a posbírali Pokemony z celé zeměkoule.
• Nikdy jsem nepřestal obdivovat u našich „mimin“ ležérní Šnečí herní "country style" jako špagát místo pásku, v kalhotech dír jak u Verdunu, sichrhajska místo zipu (nebo žádná :), nohavice nad kotníky, nebo jedna kapsa prázdná - druhá chybí :D
Nakonec velký obdiv a uznání patří samozřejmě i trenérům (a to všech týmů) za jejich nekonečnou trpělivost, trpělivost a trpělivost. Já bych už asi byl desetkrát v blázinci :D Znáte takové ty rčení o hrachu na zdi a podobně. Asi všechny by se daly aplikovat k trénování mládeže. Těch rozkousaných rtů při zápasech, omylem zašlápnutých brýlí či namožených krčních obratlů při nevěřícném kroucení hlavou. Ale to k tomu tak nějak asi patří. Každopádně kloubouk dolů před nimi.
A tak díky všem za super zážitky.
Trenérům i žákům za jasné:
„nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko, aneb….. my jim ještě ukážeme…
Sepsali: Kačka a Jindra
Slovo trenérů (Zuzka, Helča, Hofi):
Končí další skvělá sezóna, která sice úplně nevyšla výsledkově, ale rozhodně se vydařila v podobě vzniklých kamarádských až přátelských vztahů mezi kluky. Všichni se herně v průběhu roku hodně zlepšili a nasbírali cenné zkušenosti.
Moc děkujeme všem klukům, kteří se letos zapojili a tím přispěli k utvoření perfektní a pohodové party. Bez výjimky byl každý z nich úžasný, jedinečný a nezapomenutelný. V žácích se bohužel loučíme s budoucími kadety Mátou, Čikem a Vaškem. Přejeme jim v jejich dalším softballovém rozvoji hodně síly, úspěchů a hlavně radosti ze hry.. Zároveň velmi rádi vítáme žáky nové, kteří k nám od nové sezóny přibudou, Onďáka a Toma.
V neposlední řadě děkujeme všem, kteří v jakékoli míře podporovali naše žáky, ať už v podobě fanouškovských doprovodů na jednotlivé turnaje, pečení buchet, řízení vozidel atd... Moc všem děkujeme a vážíme si Vaší pomoci..
DĚKUJEME
Zuzka, Helča, Hofi
12.-13.09.2020 - 4. turnaj Superligy žáků - Břeclav
Poslední turnaj superligy se uskutečnil v Břeclavi. Těšili jsme se, byli jsme zvědaví, jak budou kluci tentokrát hrát. Po posledním turnaji, který se konal u nás na Mlatevni, šli totiž kluci hodně do sebe. K tréninkům začali přistupovat zodpovědněji a dokonce díky Čikovi měli i trénink individuální.
Víme, že jsme v superlize nejmladším týmem, nejméně zkušeným a taky proto jsme pro ostatní týmy snadnou kořistí. Víme, že když bude přístup k zápasům laxní, dobrý výsledek se nám nepodaří odehrát, ani kdybychom si hlasivky vykřičeli a se sestavou jakkoli čarovali. Bohužel odevzdaný přístup byl od kluků vidět v prvním zápase s Břeclaví. Po timu, který jsme si v půlce hracího času vzali, začali hrát kluci konečně se zápalem. Ale na rozjetou Břeclav už to nestačilo.
Jednotlivé zápasy rozebírat nebudeme. Všechny pro nás skončily bohužel prohrou. Ale to, jak byly odehrané, co do nich kluci vložili, pro nás znamenalo, že takto vydařený víkend jsme ještě s touto sestavou nezažili. Na nejlepšího nadhazovače jsme začali pálit, ulívat. Zahráli jsme nádherné auty, na metách byli kluci aktivní, kradli. Během zápasů nám běhal mráz po zádech. Teď už nám k vítězství chyběl opravdu jen kousíček, na kterém musíme zapracovat na trénincích a individuální domácí přípravě. A taky nám chybělo trochu štěstí. Musíme ještě zatnout zuby a dát do přípravy vše. Bez toho to nepůjde.
Soutěž se blíží ke konci. Za 14 dní vyrážíme do Mostu na turnaj nadstavby, ve kterém, když uspějeme, postoupíme na MČR. Pokud ne, tak to bude náš poslední společný turnaj v této sestavě.
Věříme, že kluci zabojují a budou hrát jako tento víkend, jako tuto neděli. Potom se nebudou mít za co stydět, i když turnaj dopadne jakkoliv. Držte nám palce! Jdeme do finále.
Trenéři
PS: děkujeme fanouškům za podporu
29.-30.08.2020 - 3. turnaj Superligy žáků - Kunovice
Poslední prázdninový víkend 29.-30.08.2020 se na Mlatevni v Kunovicích uskutečnil domácí turnaj Superligy žáků. Po již tradičně velkých přípravách, aby všechno proběhlo v pořádku a bez komplikací, se v sobotu mohlo začít. V Superlize žáků - divize Východ hrají týmy: Snails Kunovice, Locos Břeclav, Pasos Pardubice a Joudrs Praha B.
Je sobota 10:00 hod. a jdeme na to. Natěšení, plní očekávání. Naším prvním soupeřem je Břeclav – prohra 1:8.
Druhý zápas začínáme v 13:15 hod. proti silným Pasos Pardubice – prohra 2:16.
Třetí zápas proti Joudrs B začíná s půlhodinovým zpožděním za přibývající tmy a mírného deště. Ze všech sobotních špatných výkonů asi nejlepší. I tak prohra 1:10.
Za tři zápasů dát jenom 4 body je veliká bída.. a to naši soupeři nenasadili svoje top nadhazovače. Chuť hrát, zápal, nadšení, touha vyhrát, něco na tom hřišti odevzdat…to nám chybí. Polovina kluků působí, jako by softballový zápas hráli poprvé… Je o čem přemýšlet. Z pohledu trenérů i hráčů samotných. Po hutném večerním pozápasovém pohovoru v šatně jdeme v neděli v 11:15 hod. na semifinále z posledního místa ve skupině proti prvnímu – Břeclavi.
Dobrá nálada a nadšení kluků vydržela do prvního nadhozu, pak zase trápení na pálce i v poli.. Konečná prohra 0:6 mluví za vše.
Do boje o 3. místo nastupujeme proti Joudrs B. První dvě směny jsou opět prospané a slabé po všech stránkách. Po našem prvním bodu se do našich kluků vlila živá voda a konečně začínáme hrát softball se vším, co k tomu patří.. pálíme, bráníme, fandíme…poprvé za celý turnaj se na hru dá dívat a těší všechny hráče, trenéry i diváky. I když uděláme pár chyb, které nás stojí několik bodů… to k softu patří…důležité je zapálení a nadšení, které prožíváme…nakonec sice prohráváme 4:10, ale ukázali jsme, že když opravdu budeme chtít, tak hrát softball dokážeme..
Něco pozitivního na závěr? … počasí, diváci, tři poslední směny, příslib kluků ke změně v přístupu ve hře…tak se těšíme do Břeclavi za 14 dní…
Děkujeme všem rodičům a fanouškům, kteří nám v průběhu turnaje jakkoliv pomohli s jeho realizací, úpravami hřiště a dalšími potřebnými věcmi, tak aby vše fungovalo, jak má.
Sestava: Tobi, Máta, Čiko, Luky, Jířa, Dave, Hofi ml., Křupíno, Maroš, Šíma, Onďák a zraněný Viky
Trenéři: Zuzka, Helča, Hofi
Sepsal: Hofi
15.-16.08.2020 - 2. turnaj Superligy žáků - Pasos Pardubice
V sobotu nás po cestě do Pardubic nezastihly žádné nepříjemnosti a tak jsme do zápasu s Břeclaví nastoupili včas, v klidu, rozcvičení, rozházení, rozpálení. Ale… přestože vše klapalo, jak mělo, tak se nám nedařilo. Proč? Nebyl tam ten správný drajv, chyběl tah na branku. 
A tak nás Locos zaslouženě porazili. Locos – Snails 7:0.
Hned následující zápas nás čekalo domácí Pasos. Stále jsme měli šanci dobře zahrát. Po povzbuzujících slovech od kluků z Joudrs, že každý se dá porazit, se kluci na zápas těšili a lehce si i věřili. Ale asi byla motivace moc malá. Nepředvedli jsme téměř nic. Největší naší slabinou byla zase pálka. Prostě v superlize nám tam nikdo bébéčka nenahází, musíme pálit! Pálka, pálka, pálka. Máme na čem pracovat. Snails – Pasos 1:8.
Poslední náš sobotní soupeř byl Joudrs B. Náš největší rival a srovnatelný soupeř. Mysleli jsme, že tentokrát vyjdeme z tohoto boje jako vítězové. Opět jsme se mýlili. Joudrs B – Snails 5:1.
Po posledním sobotním zápase jsme si již tradičně s kluky sedli všichni do kroužku a začali jsme zápasy rozebírat. Naše řeč byla dlouhá, motivační, vyčítací, chválící, inspirativní, … Prostě jsme s kluky rozebírali snad vše, co jsme v danou chvíli považovali za důležité. Po „kontrolní otázce“, co jim nejvíce po našem trenérském proslovu zůstalo na paměti, následovalo dlouhé ticho… Kluci nám nějak nedokázali odpovědět. Že by těch informací bylo od nás opravdu moc? 
S Helčou a Kačkou jsme si vylily srdce a kluci nás přitom trpělivě poslouchali….
Po dvouchodové večeři, dobrém vyspání a snad i našem proslovu nastoupili kluci v úplně jiné náladě, s úplně jiným nasazením. Pasos nás sice převálcovali díky jejich elitnímu nadhazovači 11:0, ale boj s Břeclaví se nám všem, myslím, zapsal hluboko do paměti. Kluci byli jak vyměnění. Dokázali, že umí hrát, že se umí soupeři postavit jak na pálce, tak v poli. Zápas byl nádherný, napínavý do úplně poslední minuty. Škoda, že jsme takové nasazení nepředvedli v předchozích zápasech. Locos - Snails 2:1.
Na závěr si naši velkou pochvalu zasloužil Máta Hráček za jeho výkon na nadhozu. Jinak je vidět u všech kluků posun k lepšímu. U někoho o obrovský kus, u někoho o kousek, ale my to nakonec dáme! My se nevzdáme a budeme naše soupeře trápit víc a víc! A pak se nám to povede! A to bude paráda, kterou s klukama náležitě oslavíme. Už se na to moc těšíme ;-)
Další turnaj nás čeká na konci prázdnin doma na Mlatevni. Tak se na nás přijděte podívat, budeme rádi. ;-)
Hráči: Tom, Onďák, Áda, Dejv, Viky, Křupka, Luky, Hofi, Vašek, Tobi, Jířa, Máta
Řidiči: Kamča, Michal, Jindra
Fanoušek: Kačka
Trenéři: Helča, Kačka, Zuzka
Podpora na dálku: Hofi
01.-02.08.2020 - 1. turnaj Superligy žáků - Joudrs Praha
Je to konečně tady. Odložená hrací sezona začíná už i pro mládežnické týmy a žáci nejsou výjimkou. První turnaj žákovské superligy se konal v softballovém areálu Joudrs Praha o víkendu 1. – 2. 8. 2020. V týdnu před turnajem se nám kvůli dovoleným, prázdninám a jiným důvodům zkomplikovala soupiska, kdy nemohla jet téměř polovina žáků.. Po složitých jednáních a veliké ochotě rodičů se nakonec podařilo, že jsme mohli vyjet s 10ti kluky (svoji premiéru si v žákovských zápasech odbyli i dva coachballisti Tom a Onďák). Všem rodičům, kteří nám vyšli vstříc tímto velice děkujeme a moc si toho vážíme.
Do Prahy jsme vyrazili v sobotu ráno, dle nás, s dostatečnou časovou rezervou. I přes poklidnou cestu se příjezd jednoho vozidla zkomplikoval zdržením v koloně. Z tohoto důvodu Zuzka, po úspěšném jednání, dohodla odložení našeho prvního zápasu, s čímž souhlasil i náš soupeř Locos Břeclav (za vstřícnost a ochotu Břeclavanům děkujeme).
V prvním zápase jsme tedy nastoupili proti tradičnímu, v letošním ročníku velmi silnému, soupeři Locos Břeclav. Zápas se hrál v obrovském horku, ale i přes to jsme podali velice dobrý výkon a překvapivě, ale zaslouženě zvítězili 9:6.
Druhý zápas jsme ve stále neutuchajícím horku odehráli proti Pasos Pardubice. Nemůžeme říct, že jsme hráli vyloženě špatně, ale bez odpalů prostě ty body nenahrajeme. Konečný výsledek 1:11 z našeho pohledu moc lichotivý není, ale na posledního soupeře si věříme.
Ve večerním, toho dne posledním, zápase nastupujeme proti domácím Joudrs Praha B. Oba týmy chtějí vyhrát a celý zápas byl po celou dobu napínavý a rozhodovali maličkosti. Remízový stav po 5. směně poslal oba týmy do prodloužení, ve kterém jsme, na rozdíl od Joudrs, nedokázali bodovat a prohráváme tak 2:3. Prohra sice mrzí, ale z výkonu kluků jsme s menšími výhradami spokojeni.
Po noci na karimatkách v tělocvičně Joudrs jsme v neděli dopoledne odehráli semifinálový zápas proti Locos Břeclav (vítěz skupiny). Tentokrát už břeclavští nenechali nic náhodě a po dobrém výkonu a naší velmi špatné pálce Locos zaslouženě vyhrává 7:0.
Hned po tomto zápasu nás čeká boj o konečné třetí místo proti Joudrs B. Pokračujeme v nepřesvědčivém výkonu jak na pálce, v poli, tak i na metách (když jsme se tam už dostali). Konečná prohra 0:8 ukazuje zejména na naši bezzubost na pálce.. V turnaji tak končíme na posledním 4. místě.
Celkově turnaj hodnotíme jako povedený a i přes předcházejí značné komplikace jsme si ho všichni užili.
Sestava: Máta, Tobi, Čiko, Jířa, Lukes, Dave, Honza, Viky, Tom, Ondra
Doprovod: Kačka, Hanka, Jindra, Jura
Děkujeme 😊
Trenéři: Zuzka, Helča, Hofi
